Inzerát: Chci točit film

Když jsem v pátek byla v kině na Normalu, napadl mě při jedné scéně s Dagmar Havlovou úžasný námět na film. Vlastně ani pořádně nevím, co se v Normalu od té doby dělo, protože můj mozek byl naplno zaměstnanej vymýšlením děje a - jak je u mě typický - hlavně kamerových úhlů, lokací, dialogů.

Po návratu domů jsem si sedla k poznámkovýmu bloku a vše, co mě napadlo, jsem do něj nějak naházela. Přes sobotu jsem si ještě trochu pohrála s formou a pomalu asi můžu tvrdit, že mám hotovej scénář k mýmu prvnímu filmu. Cítím se intelektuálně na výši.

Obrázek po obrázku jsem ho převyprávěla zatím třem lidem. Popisovala jsem jim lokace, záběry, postavy, co kdo řekne. Ani jeden z nich to nepochopil.

Mám pocit, že můj mozek dosáhl intelektuálního Mt. Everestu.

Pokud moji psychologickou sondu do duše člověka o tom, že každý čin se na nás promítá, nikdo nepobral, je to nejlepší předpoklad k tomu, aby ji banda příznivců uměleckých evropských filmů začala nadšeně oslavovat a vymýšlet v ní metafory, které tam vůbec nejsou.

Až uvažuju, že bych to mohla natočit a dát si to k přihlášce na FAMU. Ne, že bych po tý škole tak toužila, nemyslím si, že by ze mě byl přelomový filmař s ojedinělým stylem, takže ani nějak nechci několik let si na něj hrát.

Ale stejně bych ten film chtěla zkusit natočit a zjistit, co by na to ostatní řekli. Asi si podám inzerát.

Sháním:

- Chlapa +/- 25 let, sportovní postavy, kterej by byl ochotnej svléknout se před kamerou a nechat se od hlavy k patě pokreslit.

- Holku, která by nevadilo nechat se srazit autem.

- Muže a ženu ve věku +/- 50 let.

- Dalších několik nespecifikovaných lidí v epizodních roličkách na pár sekund.

- Prostory prázdného velkého pokoje s bílými stěnami, který působí lehce depresivním dojmem a kde by se zároveň mohla vyskytovat tma i světlo.

- BMW kabriolet.

- Slušnou kameru.

A vůbec nejsem náročná.