Gran Torino

"Ever notice how you come across somebody once in a while you shouldn't have fucked with? That's me."
Walt Kowalski je takový obyčejný veterán z Korejské války žijící na americkém středozápadě. Nemá rád své děti a svá vnoučata, protože jdou jen po jeho majetku, nemá rád místního kněze, jelikož ho považuje jen za ukecaného šestadvaceti-letého panice, a nemá rád ani přistěhovalce z východní Asie, kterých v jeho čtvrti v poslední době rapidně přibývá. Vlastně nemá rád vůbec nic až na upravování zahrádky před domem, povídání si se psem a samotu, která ho od smrti ženy stále více obklopuje.

Jednoho dne ale zachrání kluka odvedle před místním gangem - byť z čistě sobeckých důvodů po tom, co mu několik členů gangu neprozřetelně vleze na trávník - a rázem je z lehce rasistického uzavřeného nepříjemného chlapa hrdina celé žluté čtvrti. Walt se se svými sousedy pomalu seznamuje, nechává dva mladé sourozence Thaa a Sue pronikat do svého života a uvědomuje si, že ho s "rákosníky" spojuje víc věcí než z jeho vlastní rodinou.

Tolik k nastinění děje prý posledního filmu, ve kterém se kdy objeví osmasedmdesátitelý (jak ten čas letí) Clint Eastwood. Ten chlap je něco jako chodící reklama na charisma a osobně mě překvapuje, že si tentokrát neodnesl žádnou Oscarovou nominaci. V posledních letech Akademie skáče nadšením ze všeho, co Clint natočí, a když se konečně dokope k životní roli v psychologickém dramatu, které vynášejí do nebes diváci i kritici, páni Akademici na něj zapomenou. Co to má sakra znamenat?

Jasně, Gran Torino muselo tentokrát ustoupit do pozadí jinému filmu, jehož režii (a produkci a hudbu) má Clint také na svědomí - Výměně s Angelinou Jolie, která se letos o Oscara vehementě hlásila sotva se objevila na první promo fotce.

Pro mě přesto Clintovým filmem roku zůstává Gran Torino. Ano, může se zdát předvídatelné a můžete ho považovat za Drsného Harryho VI., ale když Clint stojí v závěru filmu před domem, ve kterém sídlí gang večně pronásledující Thaa a Sue, řeknete si, že v tomhle chlapovi je přece jen něco, co ho staví na práh nesmrtelnosti.

- - -

Dodatek 1: A pokud byste měli chuť na jednu melancholickou píseň z filmu, jejímž autorem i zpěvákem je Clint Eastwood, podívejte se sem.

Dodatek 2: Mimochodem, všimli jste si, že se v Clintových filmech poslední dobou často objevuje nějaká sebevědomě působící, ale mimořádně křehká ženská postava mezi 15 a 35 lety?

1 komentář: