O rozdílu mezi ateismem a sobectvím

Aneb pár slov o citátu v pravém sloupci.

Vždy když se začnu učit ZSV k maturitě, sklouznu podvědomě k filosofii. Politologii, ekonomii a stát a právo automaticky již týdny přeskakuju s myšlenkou, že nejlepší bude improvizace, a k sociologii a psychologii jsem získala duševní odpor. Někdy mám pocit, že kdyby pan Wilhelm Wundt nebyl "six feet under", zamlátila bych ho do země sama za to, že oddělil psychologii a filosofii a donutil mě tím pamatovat si definice pojmů jako "myšlení", "vůle", "postoje", "dovednosti", "schopnosti" či "představivost", jejichž podstata je naprosto jasná, ale mluvit o nich několik minut tak, aby to znělo dostatečně inteligentně, je téměř nemožné.

Filosofie je - když nic jiného - zábavná. Také se tam najdou osobnosti, jejichž neskonalou popularitu do konce života nepochopím, ale většina těch nejvýznamnějších si stále zaslouží mnohem větší uznání než pan Tomáš Štítný ze Štítného se svými Knihami šesteremi o obecných věcech křesťanských.

Proč však toto píšu... Kdysi v minulosti, snad to bude už pár týdnů, se pod jedním mým článkem objevil tento velmi pozoruhodný komentář od neznámého autora, o jehož inteligenci svědčí už jen slovní vyjadřování:

jo a ta věta ve statusu, je tak trapná jako celej techniskej svět, kterýho jseš otrokem..., otrokem, protože si hraješ na Boha, tak
si to laskavě změň, je to trapný vyjádření svýho sobectví a sobectví celýho světa...
pak nemaj bejt války, když si každej hraje na boha
cha cha cha...

Ta "věta ve statusu", jak jsem pochopila, je zjevně citát: "Nikoli bůh stvořil člověka, ale člověk boha," jehož autorem je Ludwig Feuerbach.

Jakkoliv jsem s panem Feuerbachem sympatizovala hned poprvé, co jsem jeho výrok zaslechla, čím více se na toho pána zaměřuju (ano, jsem šílenec, ale ani ten necelý týden před maturitou si neodpustím čtení filosofických knih a hledání výkladu myšlenek jednotlivých filosofů), tím silnější mám tendence řadit ho mezi mé nejoblíbenější myslitele od dob antiky.

Ludwig Feuerbach netvrdil, že se má člověk odvrátit od boha a tím páchat zlo, nýbrž že má lásku, kterou k němu chová, dávat radši člověku. Boží existenci nedokážeme, existence lidí kolem nás je však téměř nezpochybnitelná. A právě vztah mezi dvěma lidmi je proto důležitější než vztah k něčemu "thousands feet above". V jeho pojetí tak nejde ani tak o existenci či neexistenci boha, ale o bezmezné uctívání čehosi, kvůli čemu se člověk odvrací od lidství jako takového.

V jednom ze svých pozdních textů Feuerbach napsal: "Nešlo již o bytí či nebytí boha, nýbrž o bytí či nebytí člověka; ne o to, zda je bůh stejné či odlišné podstaty s námi, nýbrž o to, zda jsme si my lidé navzájem rovni či nikoliv; ne o to, čím je člověk ospravedlněn před bohem, nýbrž o to, čím je ospravedlněn před člověkem..."

2 komentáře:

  1. Nejsem filosof, ale tak nějak amatérsky si myslím, že člověk je boží výtvor a je s Bohem bezprostředně spojen a proto tím, že se chováme dobře k člověku, uctíváme a velebíme i Boha. Jahol.

    OdpovědětSmazat
  2. Jakozto ateista neverim, ze clovek je bozi vytvor :-), ale jinak myslim, ze na tehle myslence je postaveno (nebo minimalne by melo byt postaveno) krestanstvi. Bohuzel mi prijde, ze ho cirkev dovedla za ta leta trochu jinam.

    OdpovědětSmazat