O britském multikulturalismu

Aneb o jednom internetovém videu a komentářích, které vyvolalo. 

Před několika dny se na internetu objevilo toto video. Angličanka jedoucí v tramvaji si v něm stěžuje, že jsou všichni kolem ní cizinci, a neodpouští si přitom ani fráze jako: "Vypadněte z mojí Británie."

Tak trochu mi to připomnělo český odpor k imigrantům. Řada mých českých "facebookových přátel" čas od času pošle odkaz na nějaký "anti-multikulti" článek, a ani když jsem stovky kilometrů daleko, mi neušlo, jaká vlna odporu se zvedla proti vítězství cizince v jedné české talentové soutěži. 

Velká Británie je mnohem multikulturnější než Česká republika. V každém menším obchodě vás obsluhují Pákistánci, obrovské procento postgraduálních studentů tvoří Čínani, v kině běží bollywoodské filmy pro zdejší indickou komunitu, za bakalářským studiem se sem sjíždí celá Evropská unie a dle odhadů OSN jen Poláků žije v Británii více než půl milionu. I já, když jdu po ulici, si často říkám, kolik cizinců denně potkávám. A pak mi dojde, že sama jsem vlastně jedním z nich. 

I proto, zvyklá na český odpor k imigrantům, jsem očekávala, kdo z mých britských přátel jako první rozvíří debatu, že je dotyčná paní možná agresivní, ale že má v konečném důsledku pravdu. Že by cizinci skutečně měli vypadnout z Británie a vrátit se do svých východoevropských, afrických a asijských zemí. K ničemu takovému však nedošlo. Místo toho jsem neustále narážela na komentáře typu: "Při pohledu na ni se stydím za to, že jsem Brit." 



A snad i proto mám v poslední době Británii tak ráda.

10 komentářů:

  1. Nechce se mi věřit těm komentářům od Britů na Facebooku. U nás by to dopadlo přesně naopak...

    OdpovědětVymazat
  2. Taky si rikam. To video uverejnilo za posledni tyden na facebooku nekolik mych britskych pratel a ani pod jednim jsem nenasla komentar nekoho, kdo by se s onou pani ztotoznoval. A zcela uprimne je mi jejich postoj ve stylu: 'Soudim kazdeho jednotlivce podle toho, co dela, a ne podle toho, k jake narodnosti patri,' mnohem sympatictejsi nez ceske: 'Ceska republika patri Cechum.'

    OdpovědětVymazat
  3. S tím můžu jenom souhlasit. :)

    Jen tak mimochodem: nechala jsem se tebou inspirovat a začala jsem číst Boží blud (The God Delusion). Už dlouho jsem se tak dobře nepobavila u knížky, která se zabývá filosofií a náboženstvím. Poslední věta následující citace z knihy je opravdu vtipná: "... pokud se "Bohem" myslí sada fyzikálních zákonů, které řídí vesmír, pak takový Bůh jednoznačně existuje. Takový Bůh je emocionálně neuspokojivý... modlit se ke gravitačnímu zákonu nemá moc smysl." Sice jsem teprve ve čtvrtině, ale zatím můžu pouze chválit. :)

    P.S.: Na nový článek jsem se tak těšila, že jsem v podstatě minimálně co dva dny chodila na tvůj blog, abych zjistila, jestli jsi náhodou něco nového nenapsala. :)

    OdpovědětVymazat
  4. :-) Diky. Sama jsem tu knihu zatim nedocetla (v prubehu semestru nejak nebyl cas), nicmene jsem rada, ze se libi i nekomu jinemu nez jen mne. Osobne je mi Dawkinsuv smysl pro humor velmi sympaticky. ;-)

    A diky i za to P.S. :-) Je hezky, ze tenhle blog porad nekoho zajima, i kdyz jsem tady za posledni pulrok nepublikovala prakticky nic. (Snad krom nekolika zazitku z divadelnich her.)

    OdpovědětVymazat
  5. Co si máte myslet o svém vlastním národě, Vám neporadím (stejně si to asi už myslíte).

    Ale zde jest jeden hlas z opačného tábora: odpor k přistěhovalcům je stejně legitimní jako multi-kulti láska k nim. O tom jsem (a zdaleka nejen já) pevně přesvědčen - a pohrdavé, povýšenecké názory lidí, jako jste Vy, mě v tom jen utvrzují.
    Nejde přitom o samotný fakt přistěhovalectví (cizinci byli v každé zemi vždy, to je v pořádku, brání to sterilitě názorů a chování), ale o MĚŘÍTKO, množství lidí z cizích kultur, co se sem valí. Nechci se cítit jako cizinec ve vlastní zemi, nechci tu jednou zažít cosi podobného, jako ve Francii 2005 či v Británii 2011, nechci tu cizinecká ghetta jako v Německu, Itálii anebo v Nizozemí, nechci od přistěhovalců poslouchat, že "oni tu makají na nás a nám se nechce pracovat"!!! Novodobé stěhování 3. světa do Evropy jen budí strach, třenice a nakonec nevraživost až nenávist. To je celý výsledek multi-kulti ideologie.

    Dnes je celý západní svět (najmě Evropa) rozdělen v otázce přistěhovalectví přesně dle slavné Gaussovy křivky: na jednom pólu xenofilové, pro které je multi-kulti ideologie šik a budou ji bránit za každou cenu - i proti vlastním lidem (to je třeba v tom videu z tramvaje ta bělošská dívka v pozadí, která objímá rozhněvaného černošského puberťáka anebo jiná bílá slečna, která okřikuje "hlavní hrdinku" videa). Na druhém pólu pak xenofobové různých odstínů a motivací, od čirých rasistů, přesvědčených o "white power", až po obyčejné lidičky, co zkrátka - a pochopitelně! - mají strach z novodobé invaze cizinců. A mezi tím pasivní, nerozhodnutá masa. Ale ten střed se ztenčuje, každý se bude muset rozhodnout o svém postoji k této věci; a mnozí už se rozhodli, jen se to bojí říci - ta žena z tramvaje ve skutečnosti pojmenovala pocity mnohých, zdaleka ne jen svoje, byť to tak podle komentářů Vašich přátel/známých nevypadá (ono, každý si vybírá okruh přátel, který mu názorově konvenuje, že). Na kterém konci křivky jste Vy, je celkem jasné, já jsem naproti. Celá ta "Vaše" strana může tu protilehlou, "naši", očerňovat a vysmívat jako rasisty a omezence bez přehledu, znalostí a schopnosti tolerance, můžete všechny ty varovné a obavné hlasy zastrkávat do kouta a cpát do jedné krabičky s Hitlerem a spol., popř. odkazovat do 19. století, ale nemůžete je umlčet! Naopak, bude to růst a sílit.
    Člověk má totiž pud sebezáchovy (alespoň většina lidí, ať jsme spravedliví), a ten se dříve či později projeví - když Vám do bytu přijde na návštěvu pár lidí, může to být osvěžení, změna, přínos. Ale když se jich navalí desítky - a začnou se navíc zabydlovat a prosazovat, že to v bytě půjde podle nich - začnete cítit stres a ohrožení. (Logická reakce, která by studentku politologie snad mohla napadnout.) Výsledek je nasnadě.

    Toť vše z mé strany. Nejde mi o to, abych Vás přesvědčil, to se mi nemůže podařit (a stejně to platí i opačně). Ale, znáte to: audiatur et altera pars...
    Sbohem.
    Jaroslav, 33 let, studovaný historik, t.č. z Prahy

    OdpovědětVymazat
  6. 1) Nenazyvala bych to, co citim k pristehovalcum, za lasku a tento clanek za vyraz meho povyseneckeho nazoru, kterym ohrnuji nos nad kazdym, kdo k dane problematice zastava jiny nazor.

    2) Kdyby si kazdy vybiral okruh pouze takovych pratel, ktery mu nazorove sedi, tezko by se mezi mymi ceskymi prateli objevovali ti, kteri prosazuji "anti-multikulturni" nazory, a mezi mymi britskymi takovy nebyl ani jeden. Naopak, obe skupiny, jak ceska tak britska, by vykazovaly stejne rozlozeni nazoru. A to nevykazuji.

    Moreover, komentare pod onim videem nepochazeli jen od mych pratel, ale i od pratel mych pratel. Tudiz nazorova skala saha mnohem dale a mela by tedy jevit jeste silnejsi znamky diverzity.

    3) Od kdy se vasi strane vysmivam, nebo vas hazim do stejne skatulky s nacisty?

    4) Priklad s bytem bych za 'valid argument' nepovazovala. Kdyz se vam do bytu navali dvacet Cechu, nebudete skakat nadsenim o nic vice, nez kdyz k vam prijde dvacet lidi a kazdy bude z jineho evropskeho statu. Nehlede na to, ze Britanie je, jak uz jsem poznamenala, mnohem rozmanitejsi nez Ceska republika a stres nebo ohrozeni tu rozhodne necitim. Naopak v mnoha ohledech mi mistni socialne-politicky system sedi vice nez cesky.

    5) Nevim, proc by ony dve zeny mely branit ideologii multikulturalismu za kazdou cenu. Treba si jen mysli, ze nikdo, krom one Anglicanky, problemy nevyvolava, tak jsou rozhodnuti ty, ktere ona napada, branit. Dokazu si jasne predstavit, ze kdyby situace byla opacna, kdyby v onom vlaku jen cizinec, ktery nema uctu k britskym zakonum, rekli by mu, ze ze zeme muze vypadnout.

    Tak bych se ostatne zachovala ja.

    OdpovědětVymazat
  7. Jenom několik slov k tomu co zde bylo řečeno (tj. můj osobní názor).
    Myslím, že problém o kterém tady píšeme, nejsou přistěhovalci. Také jsem se do České republiky přistěhoval ze Slovenska. Jedná se o jednu podstatnou věc „přizpůsobil jsem se“. Nepřesvědčoval jsem ostatní o výjimečnosti svého národa, ale přijal jsem zvyky, kulturu a jazyk Čechů. Začlenil jsem se do společnosti. A teď k problému jak jej vidím já. Národům nevadí přistěhovalci, kteří se snaží začlenit do společnosti, vytvářejí hodnoty pro společnost, nekradou, nepřesvědčují o svém náboženském vyznání atd. Většině Čechů nevadí Vietnamci, pokud odvádějí daně a nepašují. Čechům by nevadili ani Cikáni, pokud by dělali, posílali děti do školy a nezneužívali sociální systém. Přistěhovalec se musí přizpůsobit. Kultura každého národa se vyvíjela po staletí. Pokud mluví národ česky, anglicky nebo arabsky tak se přistěhovalec musí přizpůsobit. Chce-li se stát někdo součástí národa ať mluví stejným jazykem. Pokud národ věří v Boha, ať se nesnaží ostatní přesvědčit, aby věřili v Šivu. A pokud se nedokáže přizpůsobit, ať hledá jinde svůj nový domov. Každý národ chce od přistěhovalce, aby akceptoval jeho víru, kulturu, zvyky, žil s ostatními v míru a neparazitoval na společnosti. Pak není problém.
    Na závěr krátký citát z článku, který jsem četl. Paní Julia Eileen Gillardová (současná předsedkyně vlády Austrálie) řekla na adresu australských muslimů toto: „Toto je NAŠE KRAJINA, NAŠE ZEM A NÁŠ ŽIVOTNÍ STYL a my vám dáváme příležitost, abyste si to vše užívali. Ale jen co si začnete stěžovat, brečet a frflat na Naši zástavu, Naše závazky, Naši křesťanskou víru nebo Náš životní styl, potom vás vyzývám, abyste využili další výhodu velké australské svobody – PRÁVA ODEJÍT. Pokud tady nejste šťastní, potom ODEJDĚTE. Nebudeme vás nutit tady zůstat. Vy jste požádali, abyste tady mohli být. Takže akceptujte krajinu, pro kterou jste se rozhodli a která vás přijala.“ A s tím plně souhlasím.

    Honza

    OdpovědětVymazat
  8. V podstate souhlasim. Tento clanek neni o nicem vic nez o tom, ze by se mel soudit kazdy jednotlivec zvlast, ze by nikdo nemel byt predem hozen do nejake skatulky jen kvuli narodnosti.

    Britove taky nejsou nadseni, kdyz jim sem prijde nekdo, kdo system zneuziva. (Nedavno tu treba jedna slovenska rodina obrala na davkach stat o vice nez milion liber.) Nemaji ani problem nektere pristehovalce "vratit" do jejich rodnych zemi.

    Nicmene prave ten fakt, ze jsou ochotni soudit pripad od pripadu a ne vsechny hazet do jednoho pytle, je mi sympaticky.

    OdpovědětVymazat
  9. Zvláštní, asi před rokem jsem se bavil s člověkem, co se pokoušel v Anglii několik let žít a zjistil, že ho okolí nechce přijmout. Možná to bylo tím, že jako vzdělaný člověk dělal podružné práce a v okolí měl pravděpodobně nižší vrsty. Jeho názor byl myslím takový, že oni akceptují skupiny jako turisti, protože ví, že za nějakou dobu zase odjedou. U vašeho případu to vidím na sociální okruhy studenta-cizince. Někdo možná nepředpokládá, že v Anglii zůstanete, každopádně v cizincem se asi baví jen lidé, co prostě s cizinci problém nemají.

    Řešit bych to chtěl z ekonomického konce, ale moje nereální představa stratifikace výrobků a služeb dle země původu (garance mezd, kvality a servisu, prostě společnost kde „značkový“ výrobek z Číny stojí o poznání méně než podobný ze západních států) by stejně nezaručila, že by místní obyvatelé dostali práci. Mnozí cizinci nabídnou vyšší pracovitost, a ti rizikovější někdo zaměstná na černo a tím obejde uměle nastavenou garanci mezd.

    Zobecňovat se mi tu moc nechce, každý radikální projev vyvolá řadu opačných reakcí. Pocit ohrožený je hodně subjektivní, ať už přijdete o práci, někde se něco rozhodně na základě menšiny, nebo prostě jen ve městě věčně vidíte skupinky flákajících se Romů. Pokud vás jednou na ulici okrade člověk určité menšinové etnické skupiny, asi bez předsudků nevyváznete.

    OdpovědětVymazat
  10. Asi mate pravdu, ze zalezi na vzdelani (socialni vrstve), nicmene osobne bych pridala, ze i na poloze. Glasgow je velke mesto a Skoti jsou ve vseobecnosti velmi vreli. Za 18 mesicu jsem se nesetkala ani s jednim clovekem, ktery by mel nejaky problem s tim, ze jsem cizinec nebo ze 'vyuzivam' jejich skolstvi. (Jako obcan EU neplatim skolne.) Prave naopak, vsichni me podporovali v tom, ze jsem se rozhodla studovat v cizim jazyce, ze jsem se prestehovala nekam, kde nikoho neznam. Jako by se me snazili nejak 'integrovat' do sve zeme; nekolikrat jsem byla pozvana od rozdilnych lidi k nim domu na veceri, podporovali me v rozhodnuti pridat se k Royal Navy (kam jsem nakonec vstoupit nemohla kvuli obcanstvi), rada z nich zjevne predpoklada, ze v UK zustanu.

    Ale mozna je to tim, ze ziju v Glasgow, ktere je prece jen pomerne velke, a ze ziju v jedne z jeho bohatsich ctvrti (West End). Za sebe musim rict, ze jsem od zadnych 'cizineckych' pratel zijicich ve stejne oblasti neslysela, ze by kdy meli nejake problemy, nicmene nemuzu poprit, ze kdyby bydleli v socialne slabsim East Endu, nemohlo by tomu byt jinak.

    A mate samozrejme pravdu, ze nejake radikalni zavery cinit nelze.

    OdpovědětVymazat