Frederick Forsyth - Čtvrtý protokol

Tak předem musím říct, že tahle knížka asi není pro každýho, koho totiž moc nezajímá špionáž, toho nemůže zajímat ani tohle. Ale předem upozorňuju: nečekejte nic ve stylu Jamese Bonda, jak by se v mým blogu mohlo zdát, tady narazíte i na porady, papírování nebo třeba vysvětlování, proč se jaký oddělení jak jmenuje, stejně jako, že si sir Fleming při psaní Bonda dělal z MI6 celkem srandu (jen pro vaši informaci - šéf MI6 se jmenuje ve skutečnosti C, ne M).

Jediný, co to teda má s Brosnanem společnýho je, že když byla před 18 lety tato knížka zfilmovaná, dostal ve filmu Pierce jednu z hlavních rolí - ruského agenta Valerije Petrovského.

Na začátku budete zaplaveni jmény, z nichž to nejdůležitější je John Preston. Tenhle chlápek, pracující už několik let pro tajnou službu, bude hrát v budoucnosti totiž největší úlohu. Vy nejdřív sledujete jisté zmatky kolem Maraise a ukradených diamantů a teprve po sto stránkách přichází na scénu druhá nejdůležitější postava, Valerij Petrovskij, stejně jako podstata celé téhle knížky atomová bomba.

A tak se během příštích stránek dozvídáme, jak snadné je v podstatě pro, v té době ještě, Sovětský svaz propašovat do Anglie atomovku. Zároveň je to celé vidět z dvou pohledů, jednak toho Prestonovo, který po bombě pátrá, jedna z pohledu Petrovského.

Pamatuju si, že mě hodně naštval konec týhle knížky: ačkoliv Angličani Valerije i s atomovkou zneškodnili, mě naštvalo právě to, že ho zabili. Už předtím jsem totiž viděla stejnojmenný film a od té doby mám postavu Valerije Petrovského spojenou s hercem Piercem Brosnanem.

Ale jinak hezká knížka, i když asi ne pro toho, koho by nebavilo víc jak polovinu knížky číst o poradách nebo třeba taky vysvětlování, jak to u tajné služby funguje. A hlavně: setkáte se se záplavou jmen, mezi kterými se občas neorijentuju ani když jsem tu knížku už dočetla :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat