Proč věřit v jednoho dokonalého boha?

Aneb další z mých ateistických příspěvků, který se tentokrát bude zabývat možností boží všemohoucností, vševědoucností a všedobrostí.

Většina náboženství na světě je a byla polyteistická. Příslušníci kmene X tak sice měli svého boha X, který měl daný kmen X ochraňovat, nikdo z kmene X však nezpochyňoval, že vedlejší kmen Y má zase svého boha Y, který ho pro něj odvádí stejnou práci jako bůh X pro ně. (Místo jednotného čísla bůh X / Y lze samozřejmě použít množné číslo bozi X / Y.) První významnou výjimku v této tradici tvořil judaismus, druhou jeho odštěpená větev zvaná křesťanství a třetí nakonec islám.

Robert M. Martin, profesor filosofie na Dalhouse University, ve své známé knize plné logických paradoxů nazvané There Are Two Errors In The The Title Of This Book přemítá, jak je možné, že se tři hlavní monoteistická náboženství objevila poprvé právě na Blízkém a Středním východě a dochází k závěru, že tamní přírodní podmínky bohužel nedávaly místním obyvatelům tolik prostoru pro toleranci. Voda, zvířata, rostliny; to vše bylo pouze těžko dosažitelné a rychlé vyčerpávání přírodních zdrojů nutilo kmeny k neustálému stěhování. Když pak kmen A narazil na kmen B, mohl jejich rozhovor vypadat asi takhle:

Kmen A: "Náš bůh je silnější než váš bůh!"
Kmen B: "Náš bůh porazí sto mužů!"
Kmen A: "Náš bůh porazí tisíc mužů!"
A tak rozhovor pokračoval dál, až došlo k tvrzení, které se nedalo ničím přebít.
Kmen B: "Náš bůh je všemocný. Ví všechno a může udělat cokoliv!"

A svět tak stál před ideou jednoho všemocného, vševědoucího a později i všedobrého boha.

Taková vize je však z hlediska logiky prakticky nemožná. Jedním z problémů je například existence zla na tomto světě. Pokud je bůh takový, jakého ho Bible popisuje, proč zlu nezabrání? Asi nejznámější citát na toto téma pronesl v 18. století skotský filosof David Hume: "Is he willing to prevent evil, but not able? Then is he impotent. Is he able, but not willing? Then is he malevolent. Is he both able and willing? Whence then is evil?" (Je ochotný zabránit zlu, ale nemůže? Pak není všemocný. Může mu zabránit, ale nechce? Pak je zlý. Je zároveň schopný a ochotný? Pak odkud se bere zlo?)

Teisté přišli už s několika odpověďmi na výše zmíněnou otázku. Podle jedné zlo nepochází od boha, ale od člověka (problém: Člověk jistě neovlivňuje zemětřesení nebo tsunami), podle druhé nás má zlo zkoušet (problém: Pokud je bůh vševědoucí, testovat nás nepotřebuje, protože předem ví, jak se zachováme), podle další nás zlo trestá (problém: Někdy jsou potrestáni i nevinní, například novorozenci), podle jiné žádné zlo neexistuje (problém asi dokážete vystihnout sami).
Tsunami 2004. Whence then is evil?

Nebudu vás ale unavovat všemi teoriemi a představím vám rovnou tu, která je z mého hlediska nejsilnější. A tou je hypotéza, podle které je zlo potřeba k tomu, aby vyniklo (a vůbec mohlo existovat) dobro. I tato teorie má však své mezery. Předhazuje nám totiž utilitaristický názor, podle kterého je menší zlo správné, pokud vede k většímu dobru. Proč však mají dle Bible lidé utilitaristické chování zakázáno? Proč není správné udělat jeden špatný čin, pokud povede k většímu dobru? Proč se třeba považuje zabití jednoho nevinného za špatné i v případě, kdy tímto činem bude zachráněno pět nevinných, kteří by jinak jistojistě zemřeli? Teisté mají i na tyto otázky odpověď: Narozdíl od boha nemůžeme znát následky svých činů, tudíž nám, narozdíl od boha, utilitaristické chování nenáleží.

Spokojme se tedy touto představou a posuňme se k dalšímu problému nazývanému svobodná vůle. Představte si, že stojíte na křižovatce. Věříte, že se můžete vydat kterýmkoliv směrem naprosto svobodně, podle toho, jak se v daném okamžiku zrovna rozhodnete? A věříte, že ačkoliv se rozhodnete zvolit cestu A, měli jste možnost rozhodnout se úplně jinak a zvolit cestu B? Pokud ano, tak právě zasazujete ránu boží vševědoucnosti.

Pokud ví bůh vše, musel před tisíci lety vědět, co vy uděláte za pět minut, stejně jako musel vědět, že já právě teď budu psát tento článek. Možnost, že bych se v tomto okamžiku rozhodla udělat něco jiného, je naprosto nulová. Někteří teisté se možnost svobodné vůle snaží vysvětlovat tím, že bůh stojí mimo prostor a čas a tudíž do lidských záležitostí vidět nemůže. Nabízí se ale otázka, jak tuto teorii zkombinovat právě s Biblí, kde bůh dění na tomto světě nejednou ovlivňuje. Ortodoxní teisté (křesťané v USA, muslimové na Středním východě) proto přišli s novou hypotézou svobodné vůle. Je to teorie kompatibilismu, podle které jste se vy sice svobodně rozhodli udělat X, okolní události vám ale nevědomky zabránily rozhodnout se jakkoliv jinak.

Zkrátka a dobře, vše, co uděláte, je podmíněno zákony světa a minulostí. A jelikož vy nemůžete ovlivnit ani jedno, ani druhé, nenáleží vám ani moc kontrolovat přítomnost. (Nutno říct, že mezi těmi, kteří věří v teorii kompatibilismu, nejsou jen zarytí věřící, ale i několik skálopevných ateistů jako Simon Blackburn, známý profesor filosofie z University of Cambridge. V Blacburnově případě je však tato teorie spojena s jakýmsi přesně naprogramovaným analyzátorem uvnitř vašeho mozku, který vyhodnocuje všechny možnosti a vždy vybere tu nejlepší. Vaší vůli bohužel nenáleží jeho naprogramování měnit a vše, co tedy uděláte, je pouze odrazem dispozic, se kterými jste se narodili, případně minulých zkušeností, které už nezměníte.)

Dle kompatibilismu je člověk svobodný; činí přece, co chce. Problém nastává s částí, že jinak činit nemůže, protože se prostě jinak nikdy nerozhodne. Pokud bychom tedy vzali složitou Blackburnovu hypotézu svobodné vůle: "Jsem svobodný, pokud jsem mohl udělat něco jiného, pokud bych se rozhodl udělat něco jiného, a pod vlivem jiných pravdivých a možných myšlenek a úvah bych se rozhodl udělat něco jiného," svobodná vůle v podání kompatibilismu stojí na velmi tenké hranici mezi existencí a neexistencí.

Osobně mi tato hypotéza, která má vysvětlovat slučitelnost svobodné vůle a boha, přijde lehce zvláštní. Když jsem se o ní minulý semestr bavila se svým profesorem filosofie Alanem, nadhodila jsem před ním otázku, že tedy i můj ateistický pohled na svět vlastně leží mimo mé schopnosti s ním cokoliv udělat a názor na boha změnit. Alan mi můj názor potvrdil s tím, že sice názor můžu v průběhu života změnit, nikdo z těch, kteří v kompatibilismus věří (což by teoreticky měli být všichni křesťané, židé a muslimové, pokud chtějí boží vševědoucnost obhájit), mě však nikdy nebude moci vinit, pokud ateistou zůstanu. Ono rozhodnutí zkrátka neleží v mé moci.

Co je pro zasazení osudové rány této teorii ještě mnohem horší, je fakt, že stejně tak můžu tvrdit, že pokud se dnes odpoledne půjdu projít a cestou někoho zabiju, nemám na tomto činu žádný podíl a nemohla jsem ho nijak ovlivnit. Veškerou vinu za něj by měl vlastně převzít bůh a jeho "špatné" naprogramování našeho světa. Což nás zase vrhá k předchozí otázce a problému existence zla na tomto světě.

Nebudu vás nadále zatěžovat svými ateistickými názory, dovolím si ale zmínit ještě jeden velmi známý logický paradox. Představte si, že má bůh stvořit nezvednutelný kámen a následně ho zvednout. Pokud takový kámen stvořit nedokáže, není všemocný. Pokud ho stvořit dokáže, ale nedokáže ho zvednout, není všemocný. Pokud ho stvořit dokáže a dokáže ho zvednout, nestvořil nezvednutelný kámen a není tudíž všemocný.

25 komentářů:

  1. Ahoj absolutně to sem nezapadá, ale nevím kam to napsat, aby sis toho všimla:-)

    Zajímalo by mě, jak si v Glasgow potrpí na známky během střední školy? Jak se mám hlásit, když ještě nemám maturitu a v přihlášce asi právě budou chtít znát výsledky z maturity. Jak to bude se státní maturitou, jestli něco rozhoduje lehčí nebo těžší verze. Kdyby sis našla 5 minut byl bych moc rád. :-)

    S pozdravem Kuba

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj,

    vsimnu si toho kdekoliv, sotva kdokoliv cokoliv okomentuje, prijde mi e-mail a ten mi zas MacBook zahlasi na hlavni liste ;-)

    Znamky ze stredni po mne vubec nechteli, jen tu maturitu. Osobne myslim, ze mezi lehci a tezsi verzi delat rozdily nebudou. Ale tezko rict, kdyz ja jeste mela maturitu statni.

    Mej se!

    OdpovědětVymazat
  3. Popravde pekna a veskrze zajimava polemika, ale unika mi jeji vyznam. Snazis se obhajovat svuj ateizmus, nebo s nim polemizovat?

    Myslim ze ti unika jedna podstatna vec, ktera stoji mimo analyzy a tou je vira samotna. Pocit pritomnosti nejake nadrazene existence dava me existenci smysl. Jeden z argumentu ateistu je ten, ze svobodne myslici clovek nepotrebuje dozor nejake vyssi entity. Coz je dle meho nazoru pocatek celeho omylu ateizmu. To, ze ti pritomnost Boha nechybi neznamena, ze neexistuje.

    O kazdem odstavci by se dalo sahodlouze polemizovat, coz je sice fajn, ale ve finale k nicemu. Kazdopadne diky za pekne cteni, pridam si tve RSS do ctecky a urcite se sem casto zajdu podivat.

    BTW, dostal jsem se sem z tveho csfd profilu zasluhou tveho komentare k The Late Late Show Craiga Fergusona, ktery me strasne bavi a jsem rad ze v tom nejsem sam :)

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj,

    diky za komentar... Ani nevim, o co se snazim. Nenazvala bych to ani obhajobou ateismu, ani polemikou na jeho tema; spise mam ted takovou dobu, kdy me bavi rozebirat iracionalitu cele viry v jednoho dokonaleho boha. (Tim samozrejme nechci nikoho urazet, pokud v boha veri.)

    Jinak se podle me pletes v tom, ze ateismus tvrdi, ze buh neexistuje kvuli tomu, ze ateistum existence boha nechybi. Spise tvrdi, ze existence boha je iracionalni a nelogicka stejne jako (ne-li vice nez) vira v to, ze Elvis zije. (Toto porovnani nepochazi z me hlavy, ale od znameho filosofa Stephena Lawa.)

    Nicmene stran, ze kterych se toto tema da uchopit, je rada, takze to vsechno nechci nahazet do jednoho clanku; spis pridavam clanky tykajici se rozporu logiky s virou postupne ;-)

    Mej se a diky za navstevu!

    (Mimochodem je hezke, ze nekdo taky sleduje Craiga.)

    OdpovědětVymazat
  5. Odpověď je jednoduchá: Bůh je všude a ve šem!
    Ahoj.Já to musel ze sebe dostat.Takže ještě jednou ahoj.
    A co to vlastně znamená? Už jsem o tom mluvil s hodně lidmi i věřícími a pořád stejný výsledek: Já + Bůh To je špatně, není žadné Já je jen Bůh.(Pokud ti vadí to slovo Bůh tak ho může nahradit jiným které má ty schopnosti,vlastosti jako ten Bůh.) Teď jsme se posunuli dál a jsme u toho jádra problému: Co je to Já?
    Jak vzniká, z čeho se skládá? Není to náhodou jen paměť která vytváří tu iluzi cítit se jakožto Já? A chtěl bych ještě podotknout že tyto otázky a přitom i odpovědi nespadaj do báze teoretické ale praktické.Já vžádném případě neteoretizuji.

    OdpovědětVymazat
  6. Ha, panteismus!

    Dobre, umirneneji. Osobne v existenci 'ja' verim; prvni a druha meditace od Descarta je podle me jednim z prvnich vrcholu moderni filosofie. (Narozdil od toho, co napsal od treti meditace dal.)

    'Let him deceive me as much as he can, he will never bring it about that I am nothing, so long as I think that I am something. So, after considering everything very thoroughly, I must finally conclude that the proposition, I am, I exist, is necessarily true whenever it is put forward by me or conceived in my mind.'

    Take nutno rict, ze si lehce odporujes... Nejprve tvrdis, ze 'není žadné Já', pozdeji naopak pises: 'Co je to Já? Jak vzniká, z čeho se skládá? Není to náhodou jen paměť která vytváří tu iluzi cítit se jakožto Já?'

    Pokud 'ja' jako takove neexistuje, nemela by existovat ani myslenka, protoze uz ona je zarodkem a dukazem existence ja. A ta, minimalne dle me, existuje.

    OdpovědětVymazat
  7. Ahoj.Myslel jsem si,ž tento můj komentář chcípne v zapomění a ono ejhle mám tu odezvu.Pokud budeš trpělivá s mým chybným pravopisem a občas zatneš zuby tak ti to rád vysvětlím protože je to trochu zamotaný.
    Ano máš pravdu Já existuje a bude existovat.Je takový softvér našeho těla.Bez něho by nemohlo fungovat ba ani existovat tak jako nemůže existovat nalevo pokud by neexistovalo napravo.Jde tu o pochopení co to Já vlastně je.Zkus jeden malý experiment,že až budeš s někým o čem si klábosit tak si všímej co říkáš,jaké myšlenky tě v tu chvíli napadaj - příjdou na mysl a zjistíš zajímavou skutečnost: opakuješ a překládáš do lidské mluvy myšlenky které ti příjdou na mysl.

    OdpovědětVymazat
  8. Jakoby ti ty myšlenky někdo našeptával a ty je opakovala.Děláme to všichni a vůbec si nejsme vědomy co vlastně děláme.

    OdpovědětVymazat
  9. Ještě mě k tomu napadlo: Pokud něco existuje ( aspoň co se týče této planety )
    tak se to vždycky skládá ze dvou částí. Jako je černá tak je i bílá,horko-mráz,moře-poušť atd. Pak jsme tu my lidi. A to je lidské tělo a ?

    OdpovědětVymazat
  10. Ještě přidám: Já osobně filosofii studoval trošku jiným způsobem.Ve škole to nebylo na to jsem byl línej.Studoval jsem spíše ty duchovnější obory.Samozřejmě amatérsky bez diplomu i když třeba studium jakou potenciální sílu má samotná myšlenka jsem si ověřoval dost drasticky.Byla to taková závěrečná zkoužka.Možná že jsi i o tom slyšela: chůze bosýma nohama přes rozžhavený uhlíky.Prostě takové záhady zajímaj a chci znát na ně odpovědi.Člověk se jen musí naučit správně se ptát protože kažkdá otázka má svou odpověď jinak by vlastně nemohla ani existovat.

    OdpovědětVymazat
  11. Přeložil jsem si tu angličtinu a k tomu se dá říct asi toto: A tím vzniká můj klamný dojem že mám svobodnou vůli,že já jsem pánem svých myšlenek do chvíle než potkám někoho kdo mě nachytá přitom že jsem si jen přivlastnil několik stovek,tisícovek myšlenek které jsou všech a vydávám je za své vlastní jen abych mohl říct že jsem JÁ

    Je to smutný,ale osobně jsem zjistil že některé ty slavné výroky od těch slavných filosofů jsou neůplné,vytržené z kontextu.

    OdpovědětVymazat
  12. Pro úplnost a klid mé duše jak se říká: Ten kdo si vyzkoušel meditaci prakticky tak ví jak to s těma myšlenkama vlastně je.Oni totiž přicházej samovolně,dle své libosti a čekaj jestli si jich všimneme či ne.Pokud o ně nejevíme zájem zmizej a přicházej zase jiný.Ale jakmile nás některá zaujme už se nás nepustí a tak dlouho se nám vnucuje až se v ní ztratíme a vyvolá nám ten klamný pocit já.Teď tě může zákonitě napadnout myšlenka: "Já nejsem já" či jinak řečená ale stejným významem: "Nebýt já" Budu tě muset zklamat ale stále je to JÁ jen si to nepřizná. Mám taky slavný výroky,ale ne titul aby byli tak slavný: "Kdo tě ráno donutí vstát z postele? ( Myšlenka )

    OdpovědětVymazat
  13. Wow, tolik odpovedi jsem necekala... (Mimochodem me upozorneni na jakykoliv komentar chodi na mail, takze v podstate nemam sanci ho prehlednout. Pokud na nej v zaplave jinych mailu nezapomenu.)

    Z toho, co jsem cetla, v podstate rozumim, ze se zabyvas dualismem s tim principem, ze misto substance myslici a substance fyzicke tu prvni povazujes za boha. Chapu taky, ze fyzicno podle tebe dela, co mu prikaze psychicno, tudiz vlastne popiras existenci jakekoliv svobodne vule.

    Protoze pokud je psychicka stranka buh, znamena to, ze psychicka stranka ovlada kazdou vterinu tveho zivota, kazdou myslenku, kazdy cin. Cely svet je jen obrovska loutka v rukou sveho stvoritele.

    Dalsi problem vidim ve faktu, ze clovek ma tendence myslet si, ze je jednotka, identita, jakasi entita. Ta myslenka, ktera je v moji hlave, si proste nemysli, ze je myslenkou ve tve hlave, ale ty pritom tvrdis, ze ma myslenka i tva myslenka je buh, tedy tvori jednotu. Z boha tim padem delas tak trochu schizofrenika.

    Otazkou take zustava, proc by se buh chtel rozdelit na miliony castecek po Zemi a se vsemi si hrat roli, podle ktere si kazda tato individualni castecka mysli, ze ma svobodnou vuli, ale ve skutecnosti ji nema, ve ktere si mysli, ze existuje jako samostatna entita, ale je ve skutecnosti casti obrovskeho celku. (Buh tedy klame sam sebe.)

    Jinymi slovy teorie o tom, ze mysleni = buh je dle meho iracionalni a nesmyslna. Ale mozna te chapu spatne.

    OdpovědětVymazat
  14. Ahoj.Řekl bych že jsi to asi pochopila,že jseme v podstatě jenom pouhé loutky na provázku které kdosi ovládá.Je zajímavé že ten kdo nás ovládá nemá rád jednu věc a to aby se to o něm vědělo a tak dělá že to není on.A umí to dost dobře a rafinovaně.Vždyť které myšlenky ti brání se smířit s tímto holým faktem?Nejsou to náhodou jen protiklady této myšlenky původní.V podstatě každý z nás hrajeme hlavní roli ve filmu zvaného život.Každý si na někoho hrajeme a ty naše role jsou tak fascinující že úplně zapomínáme na ten náš původní stav,že jsme jen pouhé loutky které tu hrají nespočet hlavních rolí.Kdo toto pochopí a dostane se až jsem najednou cítí jak ten život jednoduchej,že na něm není nic složitého a když se dívá na druhé lidi vidí ty jejich roličky které právě hrají.Jakoby jim začal více rozumět a respektoval je.Přestal je poučovat co a jak maj dělat protože o tom věděj prdlajs.Vždyť oni nehrajou tu roli.
    Zajímalo by mě zda vás učej i tento druh filosofie a jak se mu říká.
    Já vím teď to vypadá že je to celý že už dál ta filosofie nepokračuje tak jak to bývá u většiny filosofií,že je to filosofie o tom že jsme jenom pouhé loutky se kterými kdosi manipuluje.Bohužel pokračuje ...

    OdpovědětVymazat
  15. Pokoušel jsem se tento druh filosofie zařadit mezi ty ostatní co znám.No poprvdě jich tolik neznám,ty budeš pro tento úkon kvalifikovanější,ale v podstatě tu máme stále dokola opakující se dva druhy filosofií: Jedni co jsou pro a druzí co jsou proti.Jako je ten fakt že jsem jen ta pouhá loutka.Já zastávávám filosofii že Ano a ty nejspíš filosofii že Ne. A teď by jsme se tu mohli handrkovat která že ta filosofie je správná.Vzájemně by jsme si předkládali fakta o pravdivosti té určité filosofie až by jeden z nás pod tlakem faktů podlehl a přistoupil na filosofii toho druhého.Jenomže co když tu je ještě filosofie třetí která v sobě obsahuje tyto obě filosofie.Taková filosofie která ví že, filosofie ANO nemůže existovat bez filosofie NE. Když se teď vrátím k té filosofii že jsem jenom ta loutka tak se dá na to odpověď dvojím způsobem: jako že ANO,souhlasím s tím a pak jako že NE,nesouhlasím s tím. A co na to říká ta filosofie třetí? "Správně!Prokoukli jste to!Nachytali jste mě! Stále tu jsem jako JÁ,ale ne tak namyšlené a pitomé jako před tím,ale bohužel pořád jako JÁ. Teď už jsem JÁ jako pozorovatel toho všeho co se kolem mě a ve mě děje bez možnosti jakkoliv to změnit.Bohužel stále to je jen určitá podoba,forma JÁ. A co když si i toto uvědomím co se stane pak? Co se stane když už tu nebude žádné JÁ které se tak vehementně tomu bránilo?Co se stane když už tu nenastane žádná možnost,prostor pro filosofii Ano a pro filosofii Ne?Co? Vyzkoušej a uvidíš ....

    OdpovědětVymazat
  16. Ahoj,asi teď už budu dotěrnej,ale pokud jsi skutečný fanda do filosofie a nestuduješ ji jenom kvůli diplomu tak by bylo zajímavé veškerou filosofii co znáš a co vás učej porovnat s filosofií (že jsem jenom loutka) Udělat si dva sloupečky,jeden by se jmenoval ANO a druhý NE a pak by ses pokusila jednu podruhé do těchto sloupečků zařadit.Asi se dopátráš k zajímavému výsledku.Že by byl sloupeček ANO úplně prázdný nebo ne? Nebo se přece najde nějaký druh filosofie který souhlasí s onou filosofií?

    OdpovědětVymazat
  17. Ahoj,

    odpovidam jen kratce, protoze za deset minut musim vyrazit na volebni kampan naseho rektora.

    Tedy... studovat filosofii kvuli diplomu nema cenu, zaprve jakozto student filosofie nejsi 'nikym', zadruhe britska filosofie je zalozena na logice a neni zrovna tak lehke ji prolezt.

    Problem s tvou teorii je prave ten, ze naprosto odporuje jakekoliv logice. Ne, tomu, ze by se ji filosofove bali.

    Zase si totiz lehce odporujes; nejdrive tvrdis, ze psychicka stranka = buh, ted zas pises, ze 'Je zajímavé že ten kdo nás ovládá nemá rád jednu věc a to aby se to o něm vědělo a tak dělá že to není on.' Z toho naopak vyzniva, ze existuje jakasi myslenka zvana ja, ktera se brani tomu, ze ji jina myslenka zvana buh ovlada.

    Bud se tedy dostavame do boje ja vs. buh, nebo musime prijmou ja = buh. Obcas mi prijde, ze mezi temito dvema vyznenimi skaces.

    Ale prijmeme, ze ja = buh, jak jsi tvrdil drive. A zkus mi odpovedet na tuhle jedinou otazku vychazejici z tohohle argumentu:

    P1) Buh = ja.
    P2) Buh ovlada vse.
    P3) Ja si mysli, ze je svobodne.
    C) Buh klame sam sebe.

    Proc buh klame sam sebe a nechava sam sebe myslet si, ze je nekym jinym? Je vubec mozne, aby dokazal sam sebe o necem takovem klamat?

    OdpovědětVymazat
  18. Ahoj. Bůh neklame sám sebe,ale jen si sám sebou hraje naschovávanou.Co má chudák dělat když je všude a ve všem.Zajímavý na tom je to,že věřící v Boha tohle nemůžou pochopit.Logika je v tom že to není možný když věříš,jakoby jsi říkala že Bůh věří v Boha.Zdá se ti to logické?Tato filosofie má taky svou logiku a ta zní např.: Když existuje nalevo musí existovat i napravo,jedno bezdruhého nemůže existovat.Teď mě napadla jedna taková perlička,to když jsem tuto filosofii použil pro odpověď na otázku: Co všechno je zapotřebí,třeba aby mohla existovat duha? Chceš hádat? Tak já se ti zatím omluvím za to že jsem
    pochyboval o tom že filosofii studuješ jen kvůli diplomu,ale zatím jsi první kdo mi řekl že ne takže jsem se z toho důvodu musel zeptat.Jsem rád že v tom nevidíš jen ten diplom a přeju ti ať to zvládneš a ty anglány hravě strčíš do kapsy.No a teď se můžu s čistým svědomím vrátit k odpovědi na tu otázku o duze.Nic těžkýho a rafinovanýho: 1) voda
    2) sluneční paprsky
    3) Kristýna
    Co blbnu? Já vím začátek je jasnej,lom světla a je to! Nojo ale aby skutečně mohla existovat ještě tu být někdo kdo toho je svědkem (použil jsem tebe) Proč mě ve škole učili že to nejmenší co je,je atom když dneska za pomocí urychlovače se zjistilo že tomu tak není.Mimochodem asi víš jak se ty dvě části jmenujou,já si to nějak nemůžu zapamatovat,tak jakoby potvrzovali tu mou propagovanou filosofii že všechno je složeno ze dvou částí: jedna je hmatatelná a druhá ne.

    OdpovědětVymazat
  19. Ještě přidám ať máš co číst: Tato filosofie je logická v tom že nedělá to co filosofie ostatní: co bylo dřív,slepice nebo vejce? Jedna filosofie řekne vejce,jiná filosofie zase slepice.Tato filosofie říká že oboje,proto taky ten důvod proč si odporuji.Abych cokoliv řekl správně,pravdivě musím to vzápětí popřít jinak to je lež. Snad mi už rozumíš,trošku jsem ztratil tu jazykovou obratnost protože používání této filosofie při debatě se stávám nezajímavým a označován za zmatence a tak nemám možnost si vychutnat slovní obraty a zvraty.
    Pokud se podívám co všechno jsem ti psal o této filosofii tak musím říct že to byla jen ta část teoretická,ještě totiž existuje i část praktická.No není tahle filosofie báječná? ....

    OdpovědětVymazat
  20. Ahoj,

    omlouvam se za tak dlouhou prodlevu; behem kampane jsem nemela cas poradne se blogu venovat a pak jsem na pridane komentare uplne zapomnela.

    Dobre, zkusme tedy postavit zaklady tve teorie. Pokud jsem ji v necem pochopila spravne, oprav mne.

    Vsechno na svete je buh. Z toho vychazi, ze i ja jsem cast boha, jen si to neuvedomuju. Myslim si sice, ze jsem Kristyna, ale ve skutecnosti zadne takove 'ja' neexistuje; je ve mne bozi ja.

    Pokud je toto pravda, tak buh nemuze byt vsemohouci, vsedobry, ani vsevedouci. Proc?

    Ja vsemohouci nejsem. Nedokazu vyskocit pet metru vysoko, kdyz se ted tak rozhodnu.

    Nejsem ani vsedobra, protoze to bych se v kazdem okamziku musela chovat lepe nez Matka Tereza. Jiste ani chovani masovych vrahu, kteri jsou vlastne jednou z bozich casti, neni oznacovano jako 'vsedobre'.

    Nejsem vsevedouci, protoze o svem bozim zakladu nevim, coz bych v koncepci tradicniho monoteistickeho boha mela.

    Tudiz z toho se dostavame k zaveru, ze buh v pojeti tradicniho krestanskeho prikladu existovat nemuze. Je v podstate jen dve moznosti, jak dokazat neexistenci:

    1) Snazil jsem se objevit X, ale nenasel jsem X.
    2) Podminky, ktere ma X splnovat, jsou iracionalni a navzajem si odporuji.

    Prvni moznost je slabsi, protoze i kdyz za cely zivot nenajdu duhovou propisku, neznamena to, ze zadna neexistuje. Druha podminka, verime-li, ze ve svete plati jiste logicke zakonitosti, je v podstate nerozbitna. A koncept krestanskeho boha je bohuzel polozen na zakladech, ktere si navzajem odporuji.

    Coz neznamena, ze buh neexistuje, rozhodne ale nebude vsemocny, vsedobry a vsevedouci.

    OdpovědětVymazat
  21. Zdravím,

    našel jsem to náhodou, ale dobrý článek a velmi dobrá argumentace ve vaší debatě. Jen mě mrzí, že tu není argumentace na tvůj poslední příspěvek. :-)

    OdpovědětVymazat
  22. Ahoj,

    diky moc za komentar a obdivuju tu chut procist k clanku i celou debatu, ktera neni zrovna nejkratsi.

    Mej se hezky ;-)

    OdpovědětVymazat
  23. Ahoj, nechci vám vůbec vyvracet váš zarytý ateismus. Jsem protestantská věřící a naopak spíše ateisty obdivuji, jak dokáží žít s myšlenkou absolutní prázdnoty po smrti, kdybych v to věřila já, vedla bych asi velice smutný život. :) ALE...také vím, že filosofie se ráda zabývá teologickými otázkami :)...ale já to prostě jako věřící nemohu překousnout, je mi to proti srsti....ponechejte to radši teologům :) Víte v náboženství nemůžete stále hledat racionalitu, náboženství a vůbec náboženské otázky nikdy nezodpovíte ani racionálně neosvětlíte, kvůli právě té člověčí racionalitě...protože jste jenom ČLOVĚK...Lidské myšlení má určité hranice a tak člověk nemůže rozumět božím otázkám...člověk není Bůh...proto nerozumí božím otázkám :) Ještě mě tak napadá, asi tisíckrát jsem se setkala z otázkou, proč Bůh dopouští zlo na zemi...prosím zlo na zemi seje člověk...války nedopouští Bůh, ale právě člověk.No nebudu tady moralizovat a převychovávat...to jsem snad ani nechtěla :) jen jsem výjádřila své názory.
    Přeji hezký den

    OdpovědětVymazat
  24. Zdravim,

    Vyvratit mi ateismus by se vam jen tak nepodarilo, protoze v tomhle selhalo uz mnoho lidi pred vami.

    Nicmene mi prijde pochopitelne, ze se filosofie teologii zabyva, podobne jako mi prijde logicke, ze se v praxi protina fyzika s matematikou. Mate pravdu, ze vira v boha je iracionalni, a to je prave jeji problem. Verit v boha nedava o nic vetsi smysl nez verit, ze mi stekani na na mesic v uplnku zaruci zdravi.

    Navic problem je takovy - coz uz jsem psala v clanku samotnem - ze si buh svymi charakteristikami odporuje. Jedna se o nevyresitelny logicky paradox. Vezmete si napriklad tento fotbalovy priklad: Kdyz budete mit dokonaleho brankare, ktery chytne kazdou strelu, a dokonaleho utocnika, ktery kazdou strelu promeni, a tito dva stanou proti sobe, co se stane? Padne gol, nebo ne?

    Ta situace nema reseni. Nastesti mi se tim ale nemusime trapit, protoze dokonaly brankar, ani dokonaly utocnik v realnem svete neexistuji. Podobne verim, ze buh muze byt hezkym filosofickym paradoxem na potrapeni mozku, ale neni nicim vic nez myslenkou v hlavach nekolika lidi.

    A na zaver: Zlo nevznika jen ze cloveka. Podivejte se zpet na clanek. Co zemetreseni? Tsunami? Hurikany? Prirodni katastrofy? (A i kdyz budete verit, ze i za tyto udalosti muze clovek kvuli svemu niceni planety Zeme, co treba vyhynuti dinosauru?) Vsechno utrpeni na Zemi rozhodne nepochazi z ruk lidi samotnych.

    OdpovědětVymazat
  25. Zkusím komentovat vševědoucnost. Když jsem se podíval do úplné konkordance Bible kralické, tak se tam tento výraz vyskytuje pouze 1 x, zatímco všemohoucí 55 x.
    U toho "vševědoucí" se však jedná z kontextu o přesvědčení budoucí Samuelovy matky, že Bůh má znalost, jak něco zařídit do budoucna - v tomto případě, aby ona otěhotněla. Takže lze dovodit, že Bible myšlenku Boží vševědoucnosti nepodporuje. Je to zřejmě nepovedený vynález jejích pozdějších komentátorů.
    Slovo "všemohoucí" je zastoupeno dostatečně, ale zase by musel někdo z kontextu dokázat, že je myšleno v onom absolutní smyslu, který vede k paradoxu.
    Slovo "všedobrý" se nevyskytuje vůbec.
    Soudím, že debaty o ateismu a o víře v nejvyššího Boha se odehrávají velmi často na platformě lidmi definovaného sporného pojmu, o němž se pak dokazuje, že je sporný. Ne, že by takové cvičení bylo zcela neužitečné.
    Profesor Vopěnka např. popsal, že úvahy o počtu andělů, kteří se vejdou na špičku jehly, se týkaly matematických problémů nekonečna. Poukazování na nesmyslnost těchto úvah pochází od osob, které účel úvahy naprosto nepochopily. Pojem nekonečna, jakkoli nevíme, zda nějaké aktuální nekonečno skutečně existuje, přinesl spoustu praktických aplikací v technice, která nás obklopuje.
    Je pravděpodobné, že se lze podobně shodnout i mezi ateisty a věřícími na tom, že pojem Boha umožnil srozumitelně formulovat některé právní a morální postuláty, jimiž se víceméně řídíme všichni při svých soudech. Formulovat stejné soudy bez použití Boha je často proveditelné, ale příslušné úvahy jsou natolik vzdálené nefilosofům, že přinejmenším tato úloha Boha pro formulace našich zásad je skoro nezastupitelná.

    OdpovědětVymazat