Struktura univerzitního studia ve Skotsku

Přihlásili jste se po maturitě na univerzitu a byli jste přijati? Asi vás zajímá, jak bude v následujících čtyřech letech probíhat vaše studium. Tady je tedy takové krátké shrnutí.

První rok

Za předpokladu, že nestudujete medicínu, právo a některé technické obory, se dá očekávat, že budete univerzitou požádáni, abyste si krom svého prvního oboru - toho, který jste uvedli na přihlášce - vybrali ještě další dva. První rok je všeobecně poměrně lehký a Skoti zastávají teorii, že byste měli mít příležitost změnit i během studia své rozhodnutí týkající se toho, čím se chcete po zbytek života zabývat.

Můžete si vybrat obory z jakékoliv fakulty, můžete vyzkoušet ty nejšílenější kombinace, jaké vás napadnou. Klidně si zapište třeba astronomii, anglickou literaturu a italštinu. (Ano, i jazyk je v tomto případě považován za obor.) Pokud se vám váš obor nelíbí, máte právo vyměnit ho během prvních dvou týdnů semestru za jiný. A pozor, toto platí i pro ten, na který jste se přes UCAS hlásili. 

Pokud vám nicméně rozhodování trvá trochu déle a vy tak až po prvním semestru zjistíte, že vás italština nijak zvlášť nebaví, nemusíte se ničeho bát. Ve většině případů lze změnit obor i po prvním semestru a a vy se tak můžete druhý semestr zaobírat úplně něčím jiným.

Připravte se nicméně na to, že konkrétní předměty, které chcete v rámci jednotlivých oborů studovat, si vybírat nemůžete.


Druhý rok

Systém notně připomíná první rok. Znovu máte tři obory, tentokrát ale s tím rozdílem, že dva z nich musí být ty, které jste minimálně jeden semestr studovali v prvním roce. (V těchto oborech přejdete na tzv. "úroveň 2".) Třetí obor může být něco, co jste měli už první rok (pokračujete na úrovni 2), nebo něco, co jste si doposud nezapsali (začínáte na úrovni 1 s prváky).

Jak už bylo zmíněno dříve, nejste nijak nuceni pokračovat v druhém roce s předmětem, na který jste se hlásili, když jste si podávali přihlášku.

Ani v druhém roce nicméně nemáte právo vybírat si konkrétní předměty, protože pořád probíráte základy a univerzita chce, abyste v rámci svého oboru měli všeobecný přehled. Vezměte si jako ilustraci strukturu politologie během prvních dvou let v Glasgow:

1. semestr, 1. rok: Britská a skotská politika, Evropská unie
2. semestr, 1. rok: Comparative politics se zaměřením na Rusko, Německo a Čínu
1. semestr, 2. rok: Politická filosofie
2. semestr, 2. rok: Mezinárodní vztahy

Hlavní budova University of Glasgow z 11. poschodí Boyd Orr Building


Třetí rok (Junior Honours)

Na konci druhého ročníku si musíte vybrat, ze kterého jednoho (nebo dvou) oborů chcete získat titul. Na výběr máte z těch oborů, které jste měli minimálně jeden semestr v prvním roce a oba dva semestry v druhém roce. Prakticky jakákoliv šílená kombinace je možná; můžete mít klidně diplom z dvouoborového studia byznys a anglická literatura. 

Očekávejte ale, že od vás univerzita bude očekávat v druhém roce určitý známkový průměr, aby vám dovolila nastoupit do programu zvaného Honours. Honours je něco, co by mělo být primárně vaším cílem; řada britských zaměstnavatelů po uchazečích o práci požaduje tzv. Honours degree.

I proto budu já dál popisovat výhradně průběh studia Honours.

Pro třetí rok se používá označení Junior Honours a vy máte poprvé naprostou volnost vybrat si, o čem se chcete učit. Předměty jsou specifičtější, náročnější a většinou staví na něčem, co jste se učili dříve. Pokud jste tedy třeba v druhém roce měli jednu přednášku o teorii spravedlivé války a ta vás zaujala, můžete se ve třetím roce zapsat na předmět, kde se budete celý semestr zabývat aplikací této teorie do konfliktů v 21. století. Těchto specializovanějších předmětů je navíc nabízeno poměrně hodně (pravděpodobně několikrát více, než si můžete vzít), takže během Honours můžete být v rámci svého oboru poměrně vyhranění a jako mně se vám například může stát, že se až do konce studia prakticky nebudete zabývat ničím jiným než mezinárodní bezpečností a politickou filosofií.

Studujete-li dva obory (Joint Honours), musíte získat polovinu kreditů v jednom oboru a polovinu v druhém. Máte-li jen jeden obor (Single Honours), měli byste všechny kredity využít na předměty nabízené svým oborem.


Čtvrtý rok (Senior Honours)

Vše je prakticky stejné jako během Junior Honours. Tedy s jednou výjimkou. Blíží se konec studia a od vás se čeká napsání závěrečné práce. Pokud máte jeden obor, píšete ji samozřejmě v onom oboru; pokud dva, musíte si z nich vybrat jeden. 

Narozdíl od českých škol přitom neexistují žádné seznamy témat; o čem se rozhodnete psát, je jen a jen na vás. Svůj návrh musíte většinou odevzdat během druhého semestru Junior Honours, přičemž společně s ním také uvedete, koho byste si přáli jako svého vedoucího. 

Záleží na departmentu a vašem supervisorovi, ale ne vždy musí být vámi vybrané téma závazné. Já si třeba podala návrh, že chci ve filosofii psát o vlivu státního zřízení na autonomii jedince. Na začátku léta jsem se ke své radosti dozvěděla, že mi jako vedoucího přidělili mého profesora politické filosofie, jednoho z nejchytřejších a nejhodnějších lidí, jaké jsem kdy poznala.

(Víte, že vedoucím vedoucího vedoucího vedoucího mého vedoucího byl Bertrand Russell? A že když zahrnu nejen vedoucí závěrečných prací, ale i profesory, kteří dané osoby učili, dostanu se k jménům jako Ludwig Wittgenstein, Isaiah Berlin, John Rawls? A taky pravděpodobně k jakémukoliv známému britskému filosofovi, který zemřel před více než 100 lety a učil alespoň někdy na univerzitě? 

That's like having the best family tree ever.)

V každém případě po několika vyměněných e-mailech jsme s mým vedoucím změnili téma práce na vliv vzdělání na autonomii jedince. A tento široký okruh jsme po společných diskuzích specifikovali, když jsem se dospěla k závěru, že bych ji mohla pojmout jako odpověď (a kritiku) na knihu jednoho současného filosofa.

Čtvrté poschodí univerzitní knihovny

Titul

Jak už jsem psala dříve, můžete získat Honours degree, nebo degree bez Honours. Vaším cílem by určitě mělo být to první, to ale neznamená, že tím dělení titulů na "lepší" a "horší" končí. Britové vám totiž podle výsledků v posledních dvou letech studia udělí:

first class honours degree;
upper second class honours degree;
lower second class honours degree;
third class honours degree.

Nejlepší je samozřejmě first class; získá ho ale většinou méně než 10 % studentů Honours. 

Ty nejlepší univerzity chtějí od studentů hlásících se na navazující studium minimálně upper second class. A stejně tak tomu často bývá, chcete-li se nechat zaměstnat u nějaké prestižní společnosti.

Studujete-li tudíž ve Skotsku, je dobré nesnažit se jen "prolézt", ale získat během studia z jednotlivých předmětů i slušné známky.

20 komentářů:

  1. Tak to je drsný. A zároveň motivační, musím říct. Je strašně fajn, že Tě škola baví (nebo aspoň to na mě tak působí i z komentářů na CSFD, kde zmiňuješ to či ono filosofické dílo/teorii atd. a já se jen chytám za hlavu nad svou neznalostí). Já studuju u nás Anglický jazyk a literaturu a nepřijde mi to studium moc šťastné. Ve druháku mě to alespoň začalo bavit, ale první rok byl utrpení. Nulová motivace, nezáživné předměty o mnoha a mnoha lidech. A teď zjišťuju, že ta nemožná teorie je sice fajn, ale aplikovat ji v praxi je neuvěřitelně těžké a jde to jen ztuha.
    Skotský systém mi přijde o něco lepší, je to motivační. U nás je jedno, s jakými výsledky ten titul získáš. Tam ne.
    Rozhodně zajímavý článek. Teď by mě zajímalo, jaké je ve Skotsku magisterské studium.
    - Elyssea

    OdpovědětSmazat
  2. Diky za komentar. Prvni rok je i ve Skotsku relativne preplneny lidmi; prece jenom vyber tri oboru vede k tomu, ze treba takovou politologii studuje na urovni 1 obrovske mnozstvi lidi. Nastesti to ale postupne odpada; ne vsichni pokracuji na uroven 2 a uz zdaleka ne vsichni miri do Honours. Tudiz treba ve filosofii uz nas ted znaji i profesori, kteri nas nikdy neucili. Proste jen proto, ze nas potkavaji v budove, kde sidli jejich katedra. A treba na seminarich z politicke filosofie nas v poslednich dvou letech bylo prumerne pet (vcetne vyucujiciho), coz je samozrejme take sympaticke.

    O magisterskem studiu mozna take neco napisu. Tedy pokud se v pristich letech nekam dostanu. ;-)

    OdpovědětSmazat
  3. Děkuji moc za skvělé články (čtivé, plné informací a neskutečně motivující!) i za těch několik mailů, které jsme si vyměnili. Pokud mě loni tvůj blog přivedl k myšlence studia ve Skotsku, zvrtlo se to nyní v absolutní odhodlání - neúspěch nepřipouštím! :) Akorát dávám dohromady přihlášku, sestavuji esej a probírám se stránkami univerzit, abych zjistil co nejvíc detailů. Do Glasgow bych chtěl na History & Politics, tak snad to vyjde. :)
    Jakub

    OdpovědětSmazat
  4. Neni vubec zac. ;-) Hodne stesti v prijimacim rizeni!

    OdpovědětSmazat
  5. Takže pokud jsem to správně pochopil když se třeba přihlásím na historii a nebude mě to bavit, mohu to změnit na stomatologii, nebo ekonomii?

    OdpovědětSmazat
  6. Na ekonomii ano. Na stomatologii nejspis ne, protoze se jedna o medicinsky obor.

    OdpovědětSmazat
  7. Děkuji za odpověď. A platí to jen pro Glasgow, Skotsko, nebo i celé UK? Dále pokud by Vám to nevadilo bych se chtěl zeptat jak to je s obory a uplatněním. Zajímalo by mne například jaké může mít uplatnění někdo kdo vystudoval např : sociální politiku na LSE v porovnání s ekonomem z Glasgow.

    OdpovědětSmazat
  8. Plati to pro Skotsko; zbytek Britanie funguje jinak. Co se uplatneni tyka, moc nepomuzu. Nejsem expert na to, jake povolani se hodi pro jaky typ prace. (Google ale urcite odpoved mit bude. :-) Vseobecne se ale da rict, ze first class treba z LSE cloveku pomuze pri hledani zamestnani (v Britanii) mnohem vic nez third class z Glasgow a obracene.

    OdpovědětSmazat
  9. Dobrý den, mohu se Vás zeptat podle jakých kritérií se bere na práva? Četl jsem že je to jinak než u jiných oborů. Někde jsem četl že se dělají přijímačky, někde zase jen maturita. Mám v tom trochu zmatek. Zbytek chápu. Největší zájem bych měl o Glasgow a Edinburgh.

    OdpovědětSmazat
  10. Ahoj, myslim, ze na prava se ve Skotsku prijimacky nedelaji. Ale muzu se plest, protoze sama jsem se na ne nehlasila.

    OdpovědětSmazat
  11. Ahoj, nejsem si jistá, zda jsi na tohle už neodpovídala jinde, v tom případě se omlouvám:
    Na stránkách Glasgow (i např. Edinburghu) jsou pouze určité 'degree combinations'; znamená to, že si nemůžu, třetí a čtvrtý rok, vzít jen tak jakoukoliv "šílenou" kombinaci?
    Měla bych zájem konkrétně o Sustainable Development v kombinaci asi s Fyzikou (Edinburgh).
    Nevíš, jak to funguje na vaší škole?

    OdpovědětSmazat
  12. Podle me by ti melo projit prakticky cokoliv, jen si o onu kombinaci budes muset individualne zazadat. Jak jsem psala vyse, mam kamaradku, ktera dela literaturu a byznys. Neni to rozhodne tradicni kombinace, ale prosla ji.

    Jedinou prekazkou podle me mohou byt nektere "nekombinovatelne" obory. Treba medicina se s nicim jinym pravdepodobne studovat neda.

    OdpovědětSmazat
  13. Dobrý večer, zajímalo by mne jestli se na medicínu koná nějaké speciální přijímací řízení, nebo jen poslat esej a maturitní vysvědčení jako je to u všech ostatních programů.

    OdpovědětSmazat
  14. Ahoj :)
    Ráda bych se příští rok přihlásila na vysokou školu do Skotska. Nejradši bych si zvolila biologii a s ní obory příbuzné, ale vyžadují tam maturitu z biologie a chemie za A. Jsem na bilingvním španělském gymnáziu, kde máme povinnou maturitu z češtiny, španělštiny, matiky nebo dalšího jazyku (pro mě AJ) a ze španělsky vyučovaného předmětu, ze kterého jsme si vzali seminář a jelikož se jako každý rok otevřely pouze semináře z dějepisu nebo zeměpisu, (protože mat, fyz a che většinou nikdo nechce) musela bych maturovat z dějepisu. Biologii bych si vzala navíc a jelikož je v češtině, neměl by to být problém. Kdybych ale chtěla maturovat z chemie, musela bych si vzít další předmět navíc (to už je 6 předmětu ze kterých musím odmaturovat za A) a musela bych z ní maturovat jednou v češtině a ve španělštině. Je toho hrozně moc a bojím se, že na samá Ačka bych to nezvládla.
    Proto bych se ráda zeptala, zda je možné se přihlásit na předmět, který bere čistě jenom na průměr a během prvního roku nenápadně přesedlat na ten obor, který bych si přála studovat? :)

    OdpovědětSmazat
  15. Ahoj,

    Myslenka je to dobra, ale bohuzel to s nejvetsi pravdepodobnosti nepujde. Kdyz se hlasis na nejaky predmet, musis splnit vstupni pozadavky bez ohledu na to, zda je mas stanoveny v prijimacim rizeni nebo behem studia. Sama jsem se chtela prihlasit na neco z trojice matematika / astronomie / fyzika a na nic z toho me bez maturity z matematiky nepustili, i kdyz jsem z ni po osmi letech na gymplu vedela asi vice nez kdokoliv, kdo se na ten samy obor hlasil po slozeni GCSE.

    Jinak ciste ze zajimavosti, na jakem gymplu studujes? Taky jsem na jedno cesko-spanelske gymnazium kdysi chodila. :-)

    OdpovědětSmazat
  16. Jeste k predchozimu komentari, ktereho jsem si nahodou vsimla az ted: o prijimacim rizeni na mediconu bohuzel nic nevim.

    OdpovědětSmazat
  17. Ahoj :)
    děkuju moc za odpověď!
    Studuju na Klasickém a španělském gymnáziu v Brně, kam jsi chodila ty? :)
    Ze začátku mi nápad bilingvního gymnázia přišel dobrej, lákala mě znalost dalšího jazyka a hlavně jsem vůbec netušila, že budu chtít studovat něco přírodovědnýho, ale teď je to pro mě spíš překážka :/ no nic, asi se s tou španělskou chemií budu muset nějak poprat!!
    Ty jsi spokojená s volbou svého oboru? Nemrzí tě někdy, že ses nedala na hvězdnou dráhu astrofyzika? :D

    OdpovědětSmazat
  18. Ja byla na gymnaziu v Plzni. :-)

    S vyberem jsem spokojena, v ramci moznosti. Treba astrofyzika me porad zajima, ale uvedomuju si, ze kdybych studovala tu, bude me stranou bavit zase politologie / filosofie. A i kdyz by mi asi uplne nevadilo stravit zbytek zivota postupnym ziskavanim titulu ze vsech oboru, ktere me zajimaji, v praxi to tak nejak nefunguje. :-D

    OdpovědětSmazat
  19. Dobry den,
    Mam jednu otazku - v zari (pokud zvladnu maturitu) nastupuji na UCL, nevite jestli i tam plati ze si ke svemu oboru mohu zvolit i dalsi?

    OdpovědětSmazat
  20. Nepletu-li se, tak Anglie ma system jiny, tudiz na UCL podle me skotsky system vyberu doplnkovych oboru nebude.

    OdpovědětSmazat