Bill Murray je ve městě

Celý týden. Kvůli golfu. A s ním i Hugh Grant, Damian Lewis, Greg Kinnear a další. 


Kdybych žila v Londýně, asi by mě přítomnost jakýchkoliv hereckých osobností nechala zcela v klidu. Jenže tady v St Andrews, v městě s 14,000 obyvateli a centrem, které projdete za 10 minut, něco podobného znamená, že na kohokoliv z výše zmíněných pánů můžete velmi snadno narazit. Důkazem budiž, že o Billově přítomnosti jsem se ve středu doslechla od slečny, která studuje stejný předmět jako já a která ho o den dříve potkala na party.

A teď přichází životní otázka: Co byste dělali, kdybyste věděli, že se Bill Murray pohybuje v okolí vašeho bydliště a že můžete na internetu zjistit, který den na kterém hřišti bude hrát? Možná jsem stalker, ale poprvé v životě jsem se rozhodla zajít na golf podívat. Nevím tedy, jak takové turnaje běžně vypadají, mám však pocit, že tak přívětivou atmosféru, jakou zažijete v tomto rodišti golfu, asi všude očekávat nemůžete. Mám totiž dojem, že vstupné zdarma asi nebude běžné. A že diváci nemohou vždy chodit prakticky po boku golfistů a při odpalu od nich stát tak tři metry daleko. A že golfisté směrem k obecenstvu po dobrém úderu neprohazují: "Jděte domů a řekněte všem, co jste viděli," a po špatném: "Par je pro losery."

Jenže přesně takové bylo sledovat Billa hrát. Z nějakého důvodu ho po hřišti následovala skupinka pouhých třiceti lidí; většina diváků zatvrzele zůstávala pouze u první nebo poslední jamky a sledovala, jak si budou počínat rozdílní golfisti. Stovky lidí na tribunách si tak užili větší diverzitu, my zase Billa Murrayho. A mám dojem, že jsme tenhle konflikt zájmů jednoznačně vyhráli.
  

Protože Bill Murray je prostě Bill Murray. Je přesně takový, jakého ho líčí všechny ty neuvěřitelné příběhy na internetu. Když na něj před odpalem zavoláte, jestli si s vámi nechce dát skleničku whisky, bez váhání přijde a hodí ji do sebe. Když musí čekat, až ostatní hráči dokončí hru, zajde za vámi a zeptá se vás, jestli získáni titulu na vaší škole sestává i ze studia, nebo jestli je primárně o alkoholu a nakupování. Když se bude nudit, začne po vás házet takové ty podstavce na míčky, kterým se podle googlu prý správně říká týčka. 

Zkrátka a dobře i když jsem původně chtěla na hřišti strávit tak půl hodiny, nakonec jsem s ním obešla všech 18 jamek. Myslím, že jsem za celý život neviděla tolik golfu jako v oněch šesti hodinách. A myslím, že už nikdy mě nebude golf bavit tolik, jako když Bill Murray komentoval každý svůj odpal a ještě za námi třiceti, kteří jsme jeho skupinu následovali po hřišti, každou chvíli chodil a normálně se s námi bavil.

I'm such a stalker.

6 komentářů:

  1. Předně musím říct, že tvůj blog sleduji už delší dobu a miluji ho. :D
    Golf hraju už sedm let a musím říct, že je to jeden z nejpříjemnějších sportů, které jsem kdy zažila - ať už z pohledu diváka, nebo hráče. Na velkých turnajích to takhle většinou nevypadá, ale z vlastní zkušenosti můžu říct, že jinak je to hrozně fajn sport.
    Muselo to být super takhle tam chodit vedle Murraye. Taky bych chtěla jít studovat do Skotska a tohle je o důvod víc, proč právě tam. :D

    OdpovědětVymazat
  2. Diky, diky!

    Ja jsem nikdy golf nesledovala, ani nehrala, coz na me nejspis bylo znat. Ostatne Bill se nas (me a jedne slecny, se kterou jsem se toho dne seznamila) na konci hry s predstiranym pohorsenim zeptal, jestli vubec neco o golfu vime. Obe jsme okamzite a shodne odpovedely: "Ne." :-D

    Ale priznavam, ze tentokrat me to skutecne bavilo. ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Kristýno,

    ty fotky i zážitky jsou úžasné. Moc ráda čtu Tvůj blog a po takovém článku je mi vždycky líto, že já sedím doma na zadku, místo toho, abych poznávala svět jako Ty. Jestli Ti to nevadí, chtěla bych se zeptat na dvě otázky. 1) Už se Ti ozvala Cambridge? 2) Podle článků toho musíš mít hodně přečteno. Kolik to "učteš" třeba za týden a jak vlastně studuješ? Děláš si výpisky a čteš celou knihu nebo spíš text jen místy?

    Moc díky za Tvoje články a prosím, když Ti čas dovolí, určitě napiš kde a jak se Ti v St.An. líbí a kam ráda chodíš. To místo mě hrozně zajímá.

    Díky a hodně štěstí!!
    :)
    Lída

    OdpovědětVymazat
  4. 1) Samozrejme, ze ozvala. Jen jim to trvalo asi osm tydnu, takze mnohem vice nez St Andrews. :-)

    2) Tezko rict. Momentalne musim precist prumerne tak 2 knihy a 6 journal articles tydne. Coz muze byt dohromady treba 800 stran textu.

    Preskakovat se to bohuzel neda, protoze se te klidne muzou zeptat na neco, co dotycny autor rozebira na peti stranach nekde uprostred sveho dila. Taky narocnost textu se samozrejme lisi. Treba cist ekonoma z 60. let s jasnym, faktickym stylem psani je mnohem snazsi nez snazit se pochopit pruskeho generala z 19. stoleti a hledat mezi temi desitkami prikladu o spravnem vyuziti del ve valce neco relevantniho pro soucasnou vojenskou strategii.

    Jinak z nekterych knih si delam vlastni poznamky, nektere knihy mam polepene desitkami papirku. Je to ruzne.

    O St Andrews casem urcite jeste neco napisu. :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji moc za rychlou odpověď :)
    Té četby je tam evidentně více než je u nás běžné, což znamená, že se pak asi není takový problém vyjádřit :)
    Zajímalo by mě, třeba i co ti tam chutná nebo jak trávíš volný čas.
    Budu se těšit na každý další článek a měj se krásně.

    L.

    OdpovědětVymazat
  6. Vzhledem k článku nahoře to možná bude působit ironicky, ale začala jsem chodit na hodiny golfu. ;-) Taky dělám sportovní střelbu a jednou za čas se snažím o víkendu uniknout do většího města.

    Na nic jiného není čas, protože prakticky každý týden musím připravovat nějakou prezentaci na seminář, odevzdat nějakou práci a tak. Vlastně jsem si teď propočítala, že od teď až do Vánoc nebudu mít kvůli škole jediný volný víkend. Čekají mě jen desítky hodin strávených nad knížkami. :-)

    OdpovědětVymazat