O skotském nacionalismu

Rozhodla jsem se, že se na své dvacetiminutové cestě z domova k univerzitě zkusím spočítat, kolik rozdílných skotských symbolů na cestě uvidím. Výsledky přicházely okamžitě. Auta se skotskou vlaječkou nalepenou na sklech. Bar se skotskou vlajkou vyvěšenou nad vchodem. Bar s logem, na jehož pozadí je skotská vlajka. Několik lidí s modrým odznakem, uprostřed kterého stojí velkými bílými písmeny "yes", což signalizuje, že dotyční hodlají v září příštího roku hlasovat pro nezávislost Skotska. Pár lidí v kiltech. Člověk v šále s tradičním červeným tartanem. Reklama "Glasgow 2014" připomínající procházejícím, že bude Skotsko za necelý rok hostit Commonwealthské hry a že tyto hry jsou financované skotskou vládou. Další skotské vlajky vyvěšené nad dalšími budovami.

Mikina vyjadřující ve skotském dialektu podporu nezávislému Skotsku
(Překlad do běžné angličtiny by zněl: "Keep calm and say yes.")

Skoti jsou nesmírně patriotický národ. Z nedávného průzkumu ostatně vyplynulo, že se 3/4 místních obyvatel považují za vlastence a 2/3 se nemají problém dát svou národní hrdost na odiv veřejnosti. A z jejich jednání to cítíte. Skoti jsou hrdí na svou přírodu, na svou historii, na svůj jazyk. Staví sochy připomínající několik set let staré události a píšou jména padlých hrdinů na pomníky nehledě na to, zda se jedná o studenty, kteří narukovali do armády, nebo hasiče, kteří neunikli z hořícího domu. Fandí skotským sportovním týmům, i když se jim dlouhodobě nedaří. Jsou pyšní na všechny objevy, které z tohoto kusu pevniny pocházejí. Když jsem se ostatně nedávno procházela po místním vědeckém centru, upoutal mě výrok Winstona Churchilla napsaný velkým písmem přes jednu zeď: "Ze všech malých národů na Zemi snad jen antičtí Řekové překonají Skoty v jejich přínosu pro lidstvo." (Což upřímně řečeno není nijak přehnané tvrzení. Jednou možná napíšu pár slov o tom, kolik vynálezů a myslitelů bylo skotského původu.)

Jednoduše řečeno Skoti jsou mnohem nacionálnější národ než Češi.

Jenže jsou také mnohem menší xenofobové a rasisti.

Dokud bylo mé chápání patriotismu ovlivněno českým pohledem na otázku, měla jsem pocit, že každý občan stojí před jakousi zvláštní Sophiinou volbou: buď bude správný nacionalista a bude cítit vysokou nedůvěru ke komukoliv, kdo se etnicky, jazykem či náboženstvím odlišuje od tradiční koncepce rodného občana, nebo bude donucen přijmout, že jeho země přijde o národní identitu. Buď bude bojovat proti imigrantům, nebo nemůže být považován za správného vlastence.

Skotsko je důkazem, že podobné dilema je naprosto nesmyslné.

Skotský nacionalismus - jakkoliv je silnější než jakýkoliv jiný nacionalismus, se kterým jsem se kdy setkala - zkrátka není provázen žádnými anti-imigrantskými, ani xenofobními tendencemi jako podobná hnutí jinde v Evropě. Jak už jsem psala dříve, za těch několik let, co jsem ve Skotsku strávila, mi kupříkladu nikdo nikdy nedal ani náznakem najevo, že jsem nevítaným vetřelcem v jejich zemi; většina místních obyvatel byla naopak podezřele potěšená, že jsem se zrovna sem rozhodla přestěhovat. Stejně tak nacionalistická SNP (Scottish National Party, v současné době nejsilnější skotská politická strana) mezi svými členy radostně vítá kohokoliv bez ohledu na původ nebo náboženství. Poradcem Alexe Salmonda, současného předsedy skotské vlády, je například Osama Saeed, zaměstnanec Al-Džazíry a muslimský aktivista, zatímco jedním z ministrů skotské vlády je muslim Humza Yousaf, jehož rodiče pocházejí z Keni a Pákistánu. A toto jsou prosím naprosto nekontroverzní, žádné diskuze nevyvolávající rozhodnutí nacionalistické strany v zemi, která je převážně křesťanská a ateistická a ve které se k muslimské víře hlásí méně než 1.5 % obyvatel. Snad i proto si skotští nacionalisté s nacionalistickými skupinami v jiných evropských zemích zrovna moc nerozumí.

Nejlépe toto zvláštní zkloubení nacionalismu a multikulturalismu shrnul politický komentátor a rektor univerzity v Edinburghu Iain Macwhirter, když ve své knize Road to Referendum napsal: "Skotský nacionalismus ukázal, že multikulturní nacionalismus není oxymoron. Můžete být nacionalistou bez toho, abyste byli xenofobové, šovinisti nebo museli věřit v nějaký koncept etnické homogenity. Imigranti jsou vítáni; jako "Skot" je definován kdokoliv, kdo žije ve Skotsku."

Snaha nevymezovat se proti cizincům a namísto toho je začlenit do společnosti, má z mé vlastní zkušenosti vliv i na to, jak imigranti Skotsko vnímají. Kdyby někdo prohledával mé věci, najde mezi nimi několik kusů oblečení se skotským tartanem, jednu skotskou vlajku o velikosti 1.5 x 0.9 m a pravděpodobně několik dalších drobností s tradičním bílým křížem v modrém poli. I já jsem dospěla do bodu, kdy jsem hrdá na skotské úspěchy, fandím skotským sportovcům během mezinárodních utkání a zajímám se o to, jakým směrem se Skotsko ubírá. Skotsko ze mě postupně vychovává skotského nacionalistu.

Podle jedné studie OSN publikované přibližně před patnácti lety bude muset 15 nejstarších členů Evropské unie do roku 2050 přijmout více než 700 milionů imigrantů, mají-li být tyto státy schopné vyplácet penze nebo podpory v nezaměstnanosti jako doposud. Vzhledem k nízké porodnosti a stále se prodlužící délce života, může totiž v některých státech Evropy bez dostatečného množství přistěhovalců dojít v roce 2050 k tomu, že lidé nad 64 let budou tvořit až třetinu populace.

Chce-li Evropa prosperovat jako doposud, bez imigrantů se jí to jen tak nepodaří.

Tak není na skotském typu patriotismu přece jen něco lákavého?

9 komentářů:

  1. Výborný článek o skotském vlastenectví. Radím, vydej knihu! Moc jsem se bavil. :)

    OdpovědětSmazat
  2. Diky! ;-) Myslim si, ze na vydani knihy zatim nemam; uz jen proto, ze bych se musela specializovat na jedno konkretni tema, zatimco sem muzu hazet clanky o celmoliv, co me zrovna napadne.

    OdpovědětSmazat
  3. Tenhle blog čtu fakt moc rád a děkuju ti, že ho děláš. Po celém internetu a knihkupectvích jsem nikdy nenašel nic tak super, co je velmi zajímavé a skvěle a příjemně se to čte. A taková řečnická otázka, jaký je tvůj názor na Skotskou národní stranu a odtržení Skotska?:)

    OdpovědětSmazat
  4. Nazor na odtrzeni Skotska nedokazu vyjadrit v jednom odstavci, protoze je tu rada veci, ktere je treba brat v potaz. Uvazuju ale, ze tak do dvou tydnu o tom napisu nejaky clanek. :-)

    OdpovědětSmazat
  5. Ahoj, na tvůj blog jsem narazila už ve svých třinácti, když jsme s kamarádkou fantazírovaly o naší společné budoucnosti ve Skotsku. Díky tobě a tvým článkům jsem pochopila, že fantazie se můžou stát skutečností a začala jsem tomuto snu pevně věřit.
    Teď je mi patnáct a chystám se jít na Gymnázium, abych potom mohla pokračovat na univerzitu v Edinburghu. I přesto, že mi hodně lidí říkalo a doteď říká, že jsou to jen plané naděje, a že na to nejsou peníze, jsem přesvědčená o tom, že to dokážu.
    To, co tu píšeš o Skotsku a Skotech, mi přijde.. neskutečně úžasné. Byla jsem tam před rokem na pár dní a musím souhlasit - jak v Edinburghu, tak v Londýně byli lidé hrozně hodní, tolerantní a inspirativní.
    Chtěla bych ti poděkovat za všechno, cos sem kdy napsala, protože se díky tomu stal můj sen reálným cílem. Takže děkuju. Všech tvých článků a pohledů na svět si hrozně vážím. :)

    OdpovědětSmazat
  6. Dekuju za komentar a promin za tu nesmirne pozdni reakci.

    Prave ta nesmirna tolerance a liberalni pristup k ostatnim se mi na Skotsku velmi libi. Ostatne kdyz bulvar jako Daily Mail ma pod svymi clanky pozitivnejsi a inteligentnejsi komentare nez clovek najde na pod clanky "serioznich" ceskych webu jako novinky.cz, je tu neco spatne.

    Az moc casto mi prijde, ze ma jista cast obyvatel CR vysoce specificky pohled na to, co by mel kdo - i ve svem volnem case - delat, a je schopna se do cloveka navazet, pokud se lisi. Prikladem budiz nekolik mych pratel, kteri studuji na Fakulte socialnich ved, a kdyz neco publikuji na blogu vedenem pod idnes.cz nebo ihned.cz, hned se na ne sesypou lide, kteri jim s desitkami vykricniku nadavaji nebo alespon radi, aby sli delat neco uzitecneho.

    Kdyz ja ve Skotsku nekomu zminim, ze studuju politologii a filosofii, coz se mi stava minimalne jednou tydne, tak to mistni prijmou naprosto bez problemu a obcas to i obrati v zert. Jednou mi napriklad ridic autobusu, kterym jsem jela z letiste, ze srandy tvrdil, ze me nemuze vzit, protoze politiky nema rad. :-)

    OdpovědětSmazat
  7. Právě jsem úplnou náhodou (přes odkaz z poznámky u článku "Anketa filosofických přání, aneb Desirabilie v Československu" na blogu www.kontrafikce.blogspot.cz) narazil na tyto stránky a velmi mě potěšily.

    Již dříve jsem podezříval Skoty, že holdují spíše vlastenectví zemskému než národnostnímu, a tohle svědectví, které naznačuje, že je tomu vskutku tak, mi udělalo ohromnou radost. Opravdu. To zjištění je pro mne velice osvěžující - zejména při pomyšlení na v tomto ohledu poněkud neutěšené a stále se zhoršující poměry doma, v ČR.

    Díky moc, Kristýno! Prosím, pokračuj v podobných povzbudivých zprávách, můžeš-li.
    TG

    OdpovědětSmazat
  8. Dekuju za komentar! Skotsky nacionalismus je z pohledu kontinentalniho Evropana skutecne pomerne netradicnim druhem vlastenectvi. A jeste zajimavejsi se ta otazka stava, vezmeme-li ji v kontextu soucasne snahy SNP o nezavisle Skotsko.

    Ostatne ten dlouho slibovany clanek o skotske nezavislosti mam uz rozepsany; budu ho muset nekdy dokoncit.

    OdpovědětSmazat
  9. Tak to je skvělá zpráva - určitě ten článek, až budeš mít čas, dokonči! Moc rád si ho přečtu, už teď se těším.

    Jenom poznámka na okraj: Soudě podle Tvého líčení, ono je to skotské vlastenectví z pohledu kontinentálního spíše neobvyklé než netradiční. Jednoduše proto, že je jistým způsobem "tradičnější než tradiční" - asi tak jako by Staročeši byli "tradičnější" než Mladočeši. Je-li tomu tak, velice by mne zajímalo, z jakých příčin a důvodů se národnostní nacionalismus Skotsku (a možná celé Velké Británii) buď vyhnul, nebo alespoň v něm neujal.
    TG

    OdpovědětSmazat